Zimní krypta

Zimní krypta

Autor: Anne Michaels
Název v originále: The Winter Vault
Přeložila: Petra Diestlerová
Počet stran: 280
Nakladatelství: Euromedia Group, k. s. - Odeon
Rok vydání: 2009

Upozornění: článek může prozrazovat děj knihy.

Kanadská básnířka a prozaička u nás není mnoho známá. První kniha, která jí vyšla v českém jazyce se jmenuje Prchavé okamžiky. Dnes mám pro Vás připravenu její nejnovější knihu přeloženou do češtiny.

"Popiš mi krajinu, kterou miluješ, požádala Jean Averyho, když spolu poprvé leželi v její posteli na Clarendonské, a on jí šeptal o kamenných lesích svého dětství, o babiččině zahradě, o poli na konci ulice,..."

Avery Escher, anglicko - kanadský inženýr, který se podílí na na stavbě Asuánské přehrady je se svou manželkou Jean v Egyptě. Jean je botanička, kterou mocně fascinuje všechno, co může růst a vytvářet nový život - zčásti proto, že čeká své dítě.

"Avery se natáhl po Jeanině ruce, po dlani, která kdysi posloužila jako mapa Sahary. Otevřeným oknem slyšeli, jak cestující, kteří právě dorazili do Vádí Halfy, volají nosiče, a Jean se na okamžik před očima vynořily obrovské hodiny, které vévodily maličké nádražní čekárně."

Osudy Jean a Averyho ovlivňují jak dějinné tragédie, tak i osobní traumata.  Manželé ztrácejí své s láskou očekávané dítě a na čas se rozcházejí. Avery se vrací na univerzitu pokračovat ve studiu architektury a Jean hledá útěchu v náručí milence, polského emigranta, který přežil nacistickou okupaci a pomáhal znovu stavět na nohy Varšavu.

"Žena by k sobě mohla tisknout Lucjana celý život , a i kdyby se jeho bezútěšnost scvrkla na velikost atomu malířské barvy, ten atom by zůstal, pořád stejně čerstvý, vlhký."

Postava Lucjana - polského emigranta je jednou z velice dobře vykreslených charakterů (pokud nepočítám hlavní hrdiny). Je to malíř, který po nocích maluje na kameny, říká se mu proto "Jeskyní muž". Kolem něj je také velice zajímavá skupina lidí, další polští emigranti


"Zaklepala a čekal. Stála na prahu a ťukala dál, dokud se doopravdy nesmířila s faktem, že tam Marina není."

Druhou zajímavou postavou je Marina - matka Averyho. Ilustruje dětské knížky a Jean v ní po smrti svých rodičů našla velmi dobrou přítelkyni. Marina působí jako velice silná žena, která dokázala přestát nepříjemné nástrahy život a těšit se z toho mála, co má.

"Budoucnost vrhá na minulost svůj stín. V tomto ohledu je v prvních gestech obsaženo všechno, tvoří svého druhu mapu. První dny vojenské okupace, početí dítěte, semeno a půda."

Kniha byla napsána velice poeticky, výrazy byly voleny promyšleně a s elegancí. Celý příběh byl velice melancholický, ale vyskytovaly se v něm krásné myšlenky a okamžiky.