pondělí 13. května 2013

Návrat

Návrat

Autor: Bernhard Schlink
Originální název: Die Heimkehr
Přeložila: Lucy Topoľská
Vydavatelství: Prostor, nakladatelství, s. r. o.
Rok vydání: 2007
Počet stran: 228

Peter Debauer je lektorem v německém nakladatelství. Vyrůstal pouze s matkou, svého otce nepoznal, pouze jezdil na prázdniny do Švýcarska ke svým prarodičům, díky kterým se dostal k literatuře. 

"Dědečkův psací stůl a židli mám dodnes. Mám i knihy a obrázek přadelny. Psací stůl a židli jsem umístil nejprve ve svém pokoji u matky, pak v prvním vlastním bytě, pokoji s kuchyňským sprchovým koutem a vyhlídkou na nádraží, pak v jednom z tehdy běžných zchátralých bytů ze staré zástavby - s vysokým stropy, štukovou výzdobou a dvoukřídlými dveřmi, do kterého jsem se nastěhoval s přítelkyní, když se jí narodilo dítě."

Peter se seznámí s Barbarou, která učí na základní škole, je velice nezávislá. Když učila děti v Africe vdala se za amerického novináře. Peter a Barbara si velmi dobře rozumí a vzájemně se doplňují. Objeví se ale Barbařin manžel, kvůli kterému jsou rozděleni.

"O víkendu jsem navštívil matku. Když se z vesnice na Neckaru, do které se se mnou kdysi nastěhovala, stalo předměstí, odstěhovala se do vesnice na okraji vrchoviny Odenwald. Zdravila všechny, v obchodě prohodila pár slov a jinak žila sama pro sebe. Vždycky ráda řídila, a od té doby, co si to mohla dovolit, jezdila ve sportovních kabrioletech."

Peter si vzpomene na jeden příběh, který četl v mládí, ale chyběl konec. Začíná pátrat po autorovi příběhu, aby se dozvěděl konec příběhu a zjistil více o okolnostech svého raného dětství. 

"Měl jsem příliš mnoho práce, než abych se dostal ke čtení knih. Ale Odysseiu jsem měl u postele. Když jsem byl příliš rozrušený a nemohl usnout nebo když jsem se uprostřed noci probudil, bylo několik řádků důvěrně známého textu to pravé."

Celý příběh byl velice zajímavý i díky častým vloženým pasážím z jiných knih. Mohli jsme si přečíst novinové články z fašistického Německa i úryvky knihy, která srovnává právo s Odysseovou cestou. V tomto mi román připomínal Svět podle Garpa, ale jinak byl dost odlišný, neměl tak ironický nádech. Podobnost s Garpem můžeme vidět i v matkách spisovatelů, tato sice nebyla tak výrazně osvětová, ale byla také velice samostatná a neměla moc informací o Peterově otci. Kromě těchto linii sledujeme i to, jak autor dospívá a stává se zralejším ve svém jednání.

Žádné komentáře:

Okomentovat