Povídky malostranské + Arabesky

Povídky malostranské + Arabesky

Autor: Jan Neruda

Vydal: Dobrovský, s. r. o.

Edice: Omega

Rok vydání: 2013

Počet stran: 472

Povídky malostranské a Arabesky čtenáři přibližují osobitý svět Malé Strany devatenáctého století plný tragických, ale i romantických či komických osudů obyvatel této čtvrti. V Arabeskách se autor, stále ještě pod vlivem svého těžkého mládí, koncentruje spíše na smutnější stránky života. Povídky malostranské, které knižně vydal o dvanáct let později, popisují mikrosvět pod Hradem již s větším odstupem a ironií, ale zároveň zachovávají reálný obraz pražských lidiček a jejich prostředí. Tímto dílem se Jan Neruda nesmazatelně zapsal mezi nejlepší prozaiky celé české literární historie.

Povídky malostranské

Povídky malostranské jsou o něco známější dílo než Arabesky, i když podstatou je totéž - příběhy a osudy typických malostranských "figurek". K nejznámějším určitě patří povídka Přivedla žebráka na mizinu, ve které se milionová bába rozhodne spojit s žebrákem panem Vojtíškem, po jeho odmítnutí roznese o něm takové klepy, že se raději pan Vojtíšek ze studu přesune jinam. 

"Parádní pohřební vůz byl teď průvod předjel a zastavil u brány. Kněží se obrátili, mládenci spustili máry pomalu k zemi a začalo kropení. Pak kočové povytáhli pohyblivý podklad vozu a mládenci zdvihli rakev, aby ji dali na vůz. Teď se to stalo! Buď že byl na jedné straně nadbytek sil, nebo na obou stranách zcela stejná neobratnost, - náhle rakev sjela užším koncem k zemi a víko s rachotem odskočilo. Mrtvola zůstala sice v rakvi, ale svezla se trochu do kolenou a pravá ruka se vymrštila přes rakev ven."

Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku je také velice povedená povídka, zčásti poměrně humorná. Dozvíme se v ní, jak se Malostranští chovají k přistěhovalcům. Při Svatováclavské mši vás bude téměř mrazit a co teprve malého chlapce, který je hlavním hrdinou povídky? 

"Milionová stáhla plachetku nazad a bylo vidět celý její obličej. Očima mhourala jako kočka v slunci, teď byly zavřeny, teď zasvítily pod čelem jako dva zelené body. Ústa její stále sebou škubala, když se otevřela bylo vidět napřed nahoře jediný zub, celý černý."

Uvedla jsem pouze několik nejznámějších povídek ze souboru. Pokud ale chcete pořádně poznat pravé obyvatele Malé strany, rozhodně si přečtěte i další. Perfektně propracované jsou především ty, které se odehrávají v jednom pavlačovém domě v průběhu několika dní.

Arabesky

Také Arabesky se zaměřují především na malostranské postavy, děj není nijak převratný, celé dílo je stejně jako Povídky malostranské zaměřeno na vykreslení charakteru postav. Což není vůbec na škodu, protože zde nejsou popisovaný jen obyčejné postavy, ale hlavně jejich povahové zvláštnosti. Oproti Povídkám mi Arabesky připadají laděné o něco vážněji. 

"Domácí slečna řeže v zahrádce salát.

 Pozoruji ji chladně. Ta je už zvadlá!"

Z tobolky redaktorovy je povídka složená pouze z dopisů čtenářů, někteří dopisovatelé píší opakovaně a ke konci jsou už i poměrně drzí, naopak někteří napíše pouze jeden dopis. Neodbytná dáma se snaží přinutit redaktora ke schůzce a "nadějný spisovatel" se snaží o přesvědčit redakci o svém talentu, aby jej otiskli.

"P. S. Přijďte takhle ke čtvrté, to mám kávu vždy uvařenou. Básně otiskujete popořadě."

Arabesky jsem četla poprvé a byla jsem velice příjemně překvapena, kolik dalších zajímavých postav a příběhů Neruda na Malé Straně ještě našel. Navíc jsou ještě rozsáhlejší než Povídky malostranské. 

Moc se mi na vydání líbí, že jsou tato dvě díla vydána v jedné knize, protože k sobě velmi dobře pasují. Pokud se čtenář zajímá o občany malostranské měl by si rozhodně přečíst obě tyto díla!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji edici Omega, jejíž spolupráce si velice cením.