neděle 2. března 2014

Staré pověsti české

Staré pověsti české

Autor: Alois Jirásek
Vydal: Dobrovský, s. r. o.
Edice: Omega
Rok vydání: 2013
Počet stran: 334

Staré pověsti české jsou nejznámějším převyprávěním naší dávné historie. Při psaní této knihy čerpal její autor jak z lidové slovesnosti, tak z historických pramenů. Kniha je rozdělena na čtyři části: Staré pověsti české, Pověsti doby křesťanské, O staré Praze a Ze starobylých proroctví. Dočtete se o praotci Čechovi, o Krokovi a jeho dcerách, o Libuši a Přemyslovi, o Dívčí válce, o králi Svatoplukovi, o knížeti Daliborovi a mnoha dalších známých pověstí.Poprvé vyšla roku 1894 a od té doby se dočkala velkého množství reedic.

"I zaradoval se praotec Čech nad utěšeným  krajem i zamyslil se pak nad ním, jak bohové dají, jak tu bude jeho rodu i budoucím pokolením. Když pak sestoupil, zvěstoval, co shlédl. Nazejtří vydali se mnozí kolem hor, aby poznali všecko okolí. Co shlédli, podobalo se jim, vody velmi rybné, půda úrodná, všechen způsob té krajiny a oznámili, že se hodí na sídla."

Soubor pověstí, který převypráví nejen pověsti, ale i proroctví, která by měl znát každý český vlastenec. Knihu jsem už jednou četla, ale vůbec jsem si nevzpomínala, že obsahovala i proroctví. Ty pro mě byly největší novinkou, i když jejich znění v hrubých obrysech znám, nedokázala jsem říct, od koho které pochází. 

"Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkati."

Mezi mé nejoblíbenější pověsti patří Dívčí válka, moc se mi líbí, jak se ženy dokázaly semknout a ukázat mužům, zač je toho loket. Při bojích používaly nejen klasické zbraně, ale především svůj ženský šarm. Nebylo to sice příliš čestné, ale mě se jejich metody líbily. Ukazovala tak mužské slabosti.

"Starý rytíř ukázal na koňskou koži, která u lodi ležela, a řekl Bruncvíkovi, aby si do ní lehl, ale aby meč svůj vzal s sebou. Když se tak stalo, zašil jej rytíř řemenem a vložil Bruncvíka v koži zašitého na jantarovou horu."

Moc se mi také líbí pověsti z Židovského města a o Faustově domě, obě v sobě skrývají tajemné záhady. 

"Lomikare! Lomikare! Do roka budeme spolu stát před súdnú stolicí Boží! Hin se hukáže, hdo z nás"

Staré pověsti české by měl každý znát. Jejich znalost by měla být součástí základního vzdělání. Vzpomínám si, že jsme je na první stupni základní školy probírali a později jsme se k nim vraceli v dějepise. Také jste je probírali nebo naopak je na vaší škole opomenuli zdůraznit?

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji edici Omega, jejíž spolupráce si velice cením.


1 komentář:

  1. My máme doma hrozně staré rozdrbané vydání, ale mám ho ráda :) Staré pověsti české jsou fajn a měli bychom je znát, spousta uměleckých děl z nich také vychází :) Asi před třemi lety byla také v Praze výstava Staré pověsti české ta byla úžasná a já se na ní trošku podílela i :)

    OdpovědětVymazat