neděle 6. dubna 2014

Hon

Hon

Autor: Andrew Fukuda
Originální název: The Hunt
Přeložil: Jakub Kalina
Vydalo: Fragment
Rok vydání: 2014
Počet stran: 304

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považování za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?
Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně - nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.

Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plním nemilosrdných dravců je stále silnější...

"Kdysi nás bývalo víc. To vím jistě. Asi ne tolik, abychom zaplnili fotbalovou tribunu ani třeba kinosál, ale určitě víc, než nás zbývá dnes. Vlastně si nemyslím, že ještě někdo zbývá. Nezůstal nikdo kromě mě. Přesně tak to skončí, když se z vás stane pochoutka. Když po vás touží. Vyhynete."

Sedmnáctiletý Gen je člověk, jeden z mála. Už od narození mu rodiče vštěpují zásady přežití mezi upíry. Musí se každodenně holit, důkladně koupat, nedávat najevo své pocity mimikou. Upíři jsou rychlí, nesnesou denní světlo, spí zavěšení na hácích a touží po krvi, obzvlášť po té lidské. Sedmnáct let se Genovi daří úspěšně zapadnout.

"Otec mě připravil na to, že budu sám. Věděl, že ten den nakonec přijde, ačkoli si myslím, že někde hluboko v sobě byl přesvědčený, že to bude on, kdo zůstane jako poslední, ne já."

Vládce vyhlásí hon na poslední lidi. Do slosování jsou zařazeni všichni od 16  do 65 let. Poctu zúčastnit se získává sedm vylosovaných. Mezi nimi i Gen, který si uvědomuje nebezpečí, které mu hrozí. Spolu s ním se do arény dostala i další dívka z jeho školy - Záře. Všech sedm účastníků je přesunuto do výukového centra, kde se na hon připravují. Gen, který zde nemá podmínky pro to, aby se mu dále dařilo skrývat, začíná být ostatním účastníkům podezřelý.

"Otcovy instrukce. Dodržoval jsem je každičký den svého života. A teď moje žiletky, oční kapky,bělící pasta na zuby i deodoranty zůstaly doma, daleko odtud."

Navíc to vypadá, že má lepší podmínky, než ostatní - bydlí v oddělené budově a navíc je to knihovna, ze které může čerpat další znalosti, má také lepší výhled na vesnici, kde žijí zbylí lidé, na které se hon pořádá. Zvládne ostatní přesvědčit, že je stejný jako oni? Jak dopadne Hon? 

"U večeře se projevuje únava. Na rozdíl od oběda jsme tak vyčerpaní, že se nezmůžeme na víc než na prázdné tlachání. Můj tělesný pach mi dělá starosti, čas od času si nenápadně přičichnu k podpaží. Jím rychle, příliš si uvědomuji blízkost ostatních. Vychrtlík, který sedí vedle mě, sebou občas cukne. Neříká nic, ale několikrát začichá mým směrem."

Prvních pár stran jsem příběh stále srovnávala s Hunger Games, připadala mi dost podobný. Po tom, co se soutěžící dostali do výukového centra se to konečně změnilo a příběh začal být originálnější. Kniha je ale přeze všechno opravdu velice čtivá a napínavá. Gradace děje mě nutila číst stále dál a dál, takže jsem to měla přečtené během jediného odpoledne. Určitě doporučuji, aby si knihu přečetli všichni, kdo mají rádi příběhy ve stylu Hladových her, ať už co se týče napínavosti, ale i tématu.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si opravdu moc cením.


2 komentáře:

  1. ty obrazky k tomu jsou bozi! nejlepsi je ten druhy (kdyz obalku pocitam jako prvni :) ) ten je fakt super! taky jsem cetla a moc se mi libilo. hunger games me taky ze zacatku napadlo :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak tuhle knížku si určo přečtu, moc díky za recenzi :-)

    OdpovědětVymazat