Tetování krví: Nalezenec

Tetování krví: Nalezenec

Autor: D. M. Cornish

Originální název: Monster Blood Tattoo1 Foundling

Přeložila: Drahomíra Michnová

Pořadí v edici: 1.

Rok vydání: 2014

Počet stran: 352

Sirotek Rosamunda vyrůstal v útulku madam Opery, těšil se, že se stane námořníkem a prožije dobrodružství při zabíjení příšer. Do sirotčince si pro něj přijde agent, který Rosamundovi nabídne práci lampáře. Po cestě se seznámí s jednou z nejznámějších fulgarek Evropou. Při souboji s ohromným množstvím příšer Evropa přijde o svého sluhu. Jeho práci nabídne Rosamundovi, ten má teď hned dvě pracovní nabídky, jednu nebezpečnější, než druhou, snaží se rozhodnout, která pro něj bude lepší.

"A běda, Jedožura už byla tak blízko, že před ní nebylo úniku. Na kratičký a hrozný okamžik se zastavila. Z tlamy jí kapaly sliny, hladově na herolda zírala malýma zlýma očima. Pak zaryčela, setřásla vyděšené tahače a zaútočila. Haroldův výkřik úplně zanikl v její děsném řevu. Natáhl prak a vrhl se vpřed..."

Skvěle propracovaný fantasy svět Polokontinentu od D. M. Cornishe Vás hravě vtáhne do příběhu. Rozhodně se nenechte odradit počátečním zmatkem, protože těch nových názvů, funkcí, míst a postav je opravdu hodně, ale pokud si nebudete jistí, máte vzadu knihy téměř sto stránkový glosář a vysvětlivky k pojmům. 

"BUM! Další děla vystřelila, ty rány mu duněly v hrudi, každá z nich naplnila vzduch bílým kouřem, který se chvíli vznášel v malých chuchvalcích, než se rozplynul. Loď se při každém výstřelu otřásla a na druhé straně řeky vyletěl k nebi vysoký gejzír vody nebo uletělo kus stromu a polekaný dobytek prchal dál od břehu."

Kladně hodnotím i to, že překladatelka spoustu názvů přeložila do češtiny a tím, nám přiblížila jejich význam (stejně, jako to mám ráda u Harryho Pottera). 

"Rosamunda nerozuměl úplně všemu, co říkala, ale dovtípil se, že jí něco v těle kriticky selhalo, že jí její elektrické orgány zradily tím nejhorším možným způsobem. Otřásl se. Tohle měl určitě na mysli pan Fransitart, když mu říkal, že není nic horšího, než když lahzarovi onemocní jeho zvláštní orgány."

Navíc se mi líbí, že námět je dost neotřelý a rozhodně se s ním nesetkáte v každé druhé fantasy knize. Po celou dobu jsem se vůbec nenudila, děj měl spád a hluchá místa jsem snad ani nenašla. Obal knihy je sice laděn do šedé barvy, proto jsem jej i já nechávala chvíli stát na poličce a raději si přečetla knihy s pestrými obálkami. Příběh však šedý určitě není, naopak obsahuje většinu barev duhy!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.