úterý 30. září 2014

Měsíční chvástačka: Září

Měsíční chvástačka: Září




Recenzní výtisky:

Thomas C. Brezina - Kočičí gen
Michaela Burdová - Volání Sirény: Prokletí
Kristina Hlaváčková - Dračí oči: Černý jezdec


Darované:

Lenka Civade - Lanýže
Julia Stagg - Návrat Pařížana


Zakoupené:

Catherine McKenzieová - Zapomenutá
J. R. R. Tolkien - Pán prstenů: Společenstvo prstenu
J. R. R. Tolkien - Pán prstenů: Dvě věže
Jane Austenová - Rozum a cit
Peter Mayle - Provence od A do Z
Peter Mayle - Francouzské hodokvasy
Peter Mayle - Podfuk jako víno
Carol Drinkwaterová - Olivová farma
George East - Francouzské polibky


Celkem: 14 knih


sobota 27. září 2014

Vládci Sedmihoří - Diamantová cesta

Vládci Sedmihoří - Diamantová cesta

Autorka: Iva Hlaváčková
Ilustrátor: Jiří Hlaváček
Série: Vládci Sedmihoří
Díl v sérii: 1.
Vydalo: Fragment, s. r. o.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 360

Když se vládci zla Dragonovi podaří zabít vládce dobra Lagona, nastává v Sedmihoří válka mezi dobrem a zlem. Bohužel začíná mít poměrně výraznou převahu zlo. Mordoch, pomocník pána zla, ukradl Bueně (paní dobra) pět diamantů a rozházel je po celé zemi. Říši mohou zachránit už pouze vyvolené lidé.

"Ať se děje cokoliv, ničím se nenechte vyvést z míry: chraňte svou mysl před ulpíváním na čemkoli. Udržujte ji pokojnou jako prázdnota a zcela čistou, bez poskvrny - tak sami dosáhnete vysvobození."

Sára je obyčejná, spíše nevýrazná, ale za to chytrá a výřečná patnáctiletá dívka. Její bratr Ondra je oproti ní egoistický devatenáctiletý kluk se skvělou fyzičkou. Jak oba dospívali, přestali si rozumět. Sonna, paní snů, je pomocí magického oka vybrala pro tento nesnadný úkol - musí získat zpět všechny diamanty a v pravou chvíli je zasadit do srdce a tím porazit zlého Dragona.

"Zničehonic začalo magické oko zběsile pomrkávat. A náhle se cosi vynořilo - vypadalo to odpudivě a mělo to hnědozelenou barvu. Snad by se to dalo přirovnat k přerostlé ropuše, ale jeho kůže byla hladká, i když stejně potažená slizem, a útlý krk ve srovnání s mohutným tělem se zdál dlouhý. Tvář tohoto nevídaného stvoření byla plochá, místo nosu v ní zely pouze dvě velké nosní dírky a nad nimi se nevraživě koukaly vypouklé žluté bulvy. Neúměrná tlama působila masitě a nechutně, a když ji zelený tvor otevřel, tak z ní vystřelil dlouhý mrštný rozeklaný jazyk a na půl metru zasáhl letící mouchu. Vtom spatřil nic netušící sourozence, strašlivě se zasmál a začal natahovat pracky k loďce."

Skvělý příběh plný dobrodružství a akce. Vůbec jsem se u něj nenudila, naopak jsem jej musela, co nejdříve dočíst, i za cenu probděné části noci. Jediný problém byl zpočátku v množství jmen, která si navíc byla i docela podobná (Mora, Moros, Mors), ale s tím jsem si po chvíli poradila, docela se mi u toho hodil přehled jmen, za který jsem byla autorce vděčná.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.


pátek 26. září 2014

Five Things

Five Things



Podzim už je tu i oficiálně, tak jsem si byla natrhat šípky na sušení, než začne období nachlazení...


Tento týden mi opět začala škola, tak jsem si koupila něco na zpestření a jako motivaci...


I další knihou jsem si udělala velkou radost...


Poprvé jsem vyzkoušela sójové latté a moc mi zachutnalo...


Domácí nugátové croissantky a v pozadí šunkové, které jsou posypané sezamem...

čtvrtek 25. září 2014

Poslední poklona Sherlocka Holmese

Poslední poklona Sherlocka Holmese

Autor: Sir Arthur Conan Doyle
Přeložila: Eva Kondrysová
Vydalo: Nakladatelství Omega
Rok vydání: 2014
Počet stran: 232

Sbírka sedmi povídek. V neznámější z nich detektiv leží málem na smrtelné posteli, je tak nemocen, že se k němu nemůže přiblížit ani jeho věrný Watson, aby se nenakazil. Informován o jeho nemoci měl být především jeho velký konkurent Culverton Smith.

"Tygr ze San Pedra! V mžiku mi vytanulo v paměti všechno, co jsem o tomto muži kdy slyšel. Proslul jako nejhorší prostopášník a krvežíznivý tyran, který kdy vládl nějaké zemi, jež si říká být civilizovaná. Byl silným odvážný a energický a tyto vlastnosti mu umožnily vybíjet si své neřesti na zterorizovaném lidu dobrých deset dvanáct let. Jeho jméno vzbuzovalo hrůzu v celé Střední Americe. Nakonec proti němu vypuklo všeobecné povstání. on však byl stejně lstivý jako ukrutný  při prvních náznacích nacházejících nepokojů dopravil tajně sv poklady na loď, jejíž posádka se skládala ze samých jemu oddaných stoupenců. Povstalci dobyli nazítří jen prázdný palác."

Další z povídek se odehrává ve vile Vistária, ze které přijede udivený sluha za Sherlockem, protože se v domě dějí zvláštní věci. Nestačí celý příběh ani dopovědět, protože v tu  chvíli přicházejí ze Scotland Yardu s oznámením, že pan Usher je mrtvý.

"Vymyslela nám výbornou skrýš. Zrcadlo umístila tak, že jsme za židlí ve tmě mohli velmi dobře pozorovat protější dveře. Sotva jsme se usadili a paní Warrenová nás opustila, když nám vzdálené zacinkání oznámilo, že náš tajemný soused zazvonil. Zanedlouho se objevila paní bytná s podnosem, položila jej na židli vedle zavřených dveří a hlučně se vzdálila."

Povídky se mi líbily o něco více, než v předchozím souboru, stále ale upřednostňuji rozsáhlejší příběh, než jen krátké příběhy. Brilantní jsou ovšem počáteční rozmluvy Watsona s Holmesem, moc se mi líbí, jaké charaktery Doyle svým postavám přiřkl, naprosto skvěle se doplňují a v tom je ta genialita.



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velice cením.


středa 24. září 2014

Z archívu Sherlocka Holmese

Z archívu Sherlocka Holmese

Autor: Sir Arthur Conan Doyle
Přeložila: Eva Kondrýsová
Vydalo: Nakladatelství Omega
Rok vydání: 2014
Počet stran: 288

Sherlock Holmes se rozhodl odejít na odpočinek, jeho pomocník Watson se snaží sepsat případy, které ještě nebyly publikovány. Přestože detektiv už není v aktivní službě, ujme se naléhavého a hlavně zajímavého případu. Při procházce po pobřeží uvidí bez zdánlivých příčin umírajícího profesora z nedaleké internátní školy, nedlouho po něm za stejných okolností zemře jeho pes. Obě úmrtí se zcela vymykají běžným pravidlům.

"Sir James Damery se dává poroučet a prosí pana Sherlocka Holmese, aby ho přijal zítra v půl páté odpoledne. Sir James si přeje zdůraznit, že se hodlá obrátit na pana Holmese v záležitosti velice naléhavé, která vyžaduje mimořádný takt. Doufá proto, že pan Holmes učiní vše, co je v jeho silách, aby se schůzka uskutečnila, a že ji předem telefonicky potvrdí v klubu Carlton."

Povídková kniha, která obsahuje 12 detektivních příběhů, se mi líbila tak napůl. Některé povídky byly výborné, naopak některé mi připadaly poměrně dost slabé. Jedny z nejlepších povídek byla Upír v Sussexu nebo Šplhající muž.

"Dívka, jež projevovala znační rozechvění, mne vedla po schodech a dlouhou starobylou chodbou, která končila u masivních, železem pobitých dveří. Při pohledu na ně ne napadlo, že by byl pro Fergusona těžký oříšek, kdyby chtěl vniknout do pokoje své ženy násilím. Děvče vytáhlo z kapsy klíč a těžká dubová prkna zaskřípěla ve veřejích. Vstoupil jsem, ona rychle proklouzla za mnou a dveře za ní opět zapadly."

Byla to moje první kniha, ve které vystupoval Sherlock Holmesem, a poměrně mě zklamala. myslím, že jsem si měla na začátek vybrat ne povídky, ale delší celistvý příběh, ve kterém Doyle lépe ukáže své spisovatelské a detektivní vlohy.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velice cením.


úterý 23. září 2014

Tři mušketýři

Tři mušketýři

Autor: Alexandre Dumas
Přeložil: Jaroslav Vrchlický
Vydalo: Nakladatelství Omega
Rok vydání: 2014
Počet stran: 824

Mladý d´Artagnan odchází ze svého rodného kraje, Gaskoňska, do Paříže, aby si vybojoval slávu jako mušketýr jeho veličenstva. V paláci pana de Tréville, který mu má svými kontakty pomoci narazí na tři nerozlučné přátele - mušketýry Athose, Portose a Aramise. Brzy se z nich stane nerozlučná čtyřka, která spolu podnikne nejedno dobrodružství, nejlépe, když se tím zároveň pomstí i panu kardinálovi.

"Když v nějakém domě bylo zatčeno nějaké individuum podezřelé ze spáchání nějakého zločinu, bylo toto zatčení utajováno. V uvedeném domě pak bylo za dveře první místnosti postaveno několik mužů, kteří zde čekali. Na zaklepání pak otvírali dveře a vpouštěli dovnitř každého člověka, jehož pak na místě rovněž zatkli. Takovým způsobem se potom za dva až tři dny policie zmocnila skoro všech lidí ze zločincova nejbližšího okolí.
To je tedy myší past."

Jeden z nejznámějších románu z pera Alexandra Dumase. Na někoho může díky své rozsáhlosti působit těžkopádně, ale stačí se jen začít a tento dojem je pryč. Mušketýři prožívají tolik rozličných dobrodružství, že se nebudete ani na jedné stránce nudit. U některých příhod budete čekat se zatajeným dechem, jak to dopadnu, u jiných se budete naopak smát jejich troufalosti, vychytralosti a hlavně skvělé spolupráci.

"Srdce mladého Gaskoňce bušilo, div mu z prsou nevyskočilo. Nikoli strachem, ale ctižádostí. Bil se jako zuřivý tygr, desetkrát se otočil kolem svého soka, dvacetkrát změnil svou pozici i postavení. Jussac byl, jak se tenkrát říkalo, mlsoun v šermu. Hojně se mu věnoval, nicméně měl tuhou práci, aby se ubránil protivníkovi. Ten byl neposedný, živý a odchyloval se každým okamžikem d zažitých pravidel, přičemž útočil ze všech stran najednou a zároveň odrážel každý výpad jako člověk, který má největší úctu ke své kůži."

Neméně důležití jsou pro příběh i sluhové svých pánů, kteří s nimi procházejí většinou dobrodružství a za každých okolností jim zůstávají věrní. Kniha je vhodná pro každého, ženy ocení udatnost mužských postav a lstivost dvorních dam, muži si můžou představit sami sebe jako udatné bojovníky. 
Díky překrásné obálce je kniha navíc ozdobou každé knihovny.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velice cením.


neděle 21. září 2014

Dárky z Velké Británie

Dárky z Velké Británie

Po dlouhém půlroce nás přijel navštívit můj brácha, který pracuje v Anglii. Nejen, že my jsme pro něj měli dárky, ale i on něco dovezl nám.



Pro podzimní plískanice bude ideální šálek horkého čaje Earl Grey...


K čaji si dáme výborné máslové sušenky, které jsou ukryty ve veselé krabičce...


I další krabice ukrývá máslové sušenky, tentokrát je ale balení laděno do mysliveckých motivů, při pohybu na světle navíc barvy krásně přecházejí z jednoho tónu do druhého...


Sadu pánských sprchových gelů dostal můj Milý, už se těším, že bude vonět každý den jinak...


Krásně zabalené krémy se včelím voskem podělí mě, mamku i tetu...


Taťkovi se pro změnu moc líbí vůně jeho nového balzámu po holení...


Voňavounká mýdélka jsou hlavně pro mamku, ale určitě nám půjčí nějaké do skříně na provonění...


A konečně dar pro mě: houba na mytí, sprchový gel a tělová emulze a to vše v překrásné kleci, pro kterou určitě ještě najdu využití...

sobota 20. září 2014

Poslední čarodějka: Mlžné kameny

Poslední čarodějka: Mlžné kameny

Autor: Christoph Marzi
Originální název: Malfuria - Die Hutering der Nebelsteine
Název edice: Malfuria
Díl v edici: 2.
Přeložila: Dagmar Steidlová
Vydalo: Fragment, s. r. o.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 248


Catalina Soleado má nebezpečné nadání. Dokáže měnit svět jedním tahem pera. Její schopnosti by rády zneužily stíny, které začínají ovládat svět. Pronásledována tajemnými kreaturami z písmen, šelestícími mozaikovými hady a létajícími galeonami utíká Catalina do Malfurie. Magického útočiště pro čarodějky, které se vznáší v oblacích, obklopeno vírem z havraních pírek. Pocit bezpečí si však vychutnává jen krátce. Pokud chce zachránit ty, na kterých jí záleží a zastavit invazi stínů, musí Malfurii opustit a cestovat tam, kde možná najde odpovědi na otázky, které zatím zůstávají zahaleny v temné mlze…

Druhý díl napínavé fantasy trilogie!


"Svými špičatými konci útočila havraní pírka na tváře i těla, protrhávala plachty a škubala uniformy. Mračno černých pírek proniklo do dmychadel a hlasité sténání bylo předzvěstí ohlušující exploze. Oheň, kouř a havraní pírka se rozptýlily mezi stěžni galeon."

Mladá Catalina Soleado, čarodějka a malířka map, hledá svou babičku, která by měla být mrtvá, ona tomu ale nevěří. Snaží se k ní dostat její matka, čarodějka, která přešla na zlou stranu. Zatím si pluje na "oblaku" Malfurie, jež ji chrání před světem.

"To, co mladý muž spatřil, ho během jediného zlomku sekundy připravilo o rozum. Jeho křik, v němž běsnilo šílenství, nebral konce a nesl se nad ostrými útesy až daleko na širé moře dokonce i poté, co ranní červánky ohlásily příchod nového dne, a dávno poté, co se Cestovatelka vydala na cestu do Barcelony."

Zatím se Jordi Catalině ztratil ze zřetele. Na schodech katedrály potkal muže, který se dokázal vymanit z područí stínů. Společně se snaží uniknout černé"nákaze", která se snaží zaplavit město a šíří se obrovskou rychlostí.

"Stěna z havraních peříček se rozestoupila a objevilo se točité schodiště. Catalina následovala krásnou čarodějnici, která ve skutečnosti žádnou čarodějnicí nebyla, a zatímco Malfuria vířila nad mraky a nad mořem, začala Makris de los Santos vyprávět svůj příběh, jak je to od dávných časů cikánským zvykem."

Druhý díl mi přišel o dost slabší než první. Události se moc neposunuly i děj poněkud pokulhával. V polovině knihy už jsem navíc byla docela alergická na všechny Catalininy výlevy lásky/smutku ohledně Jordiho, byly totiž nechutně přeslazené a do příběhu se mi zrovna moc nehodily. Doufám, že poslední díl bude mnohem lepší a důstojně zakončí sérii, která má v sobě nápad.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velice cením.


pátek 19. září 2014

Five Things

Five Things




Mamka nám z poutě v Žarošicích dovezla výborná perníková srdíčka...


Dešťové kapky vytvořily na pavučince nádherný efekt...


Průzor na obecní vyhlídce...


Opožděně jsem od svého Milého dostala dárek k svátku - dvě skvělé knihy, od Lenky Civade si chci už dlouho něco přečíst...


Druhá z knih je pokračováním příjemného Hostince...

čtvrtek 18. září 2014

Liška Bystrouška

Liška Bystrouška

Autor: Rudolf Těsnohlídek
Vydalo: Nakladatelství Omega
Rok vydání: 2014
Počet stran: 224

Hajný se vrací z večerního karbanu z hospody, posilněn dobrým pitím, v mlází nalezne liščí rodinku. Malá Bystrouška se rázem ocitne u hajného doma, kde ji trápí hloupý pes Lišaj i hajného vnouček. Brzy se rozhodne svou situaci změnit a uteče zpátky do lesa. Na své "přátele" však nezapomene, často si k nim chodí pro něco dobrého nebo je jen "kamarádsky" pozdravit.

"Bystrouška byla už u vrátek, ale zaslechla přece výzvu Frantíkovu. Nechť se jí dařilo v myslivně dobře, nerozpakovala se. Výprask je šeredná věc, a les hluboký, klidný zvonil zpěvem ptáků, šuměly rozvážné bory a jedle a Bystrouška zatesknila po lesní tiši, po domově, po svobodě, nedbala mís a hrnců a hnala se úprkem do boroví."

Příběh pro děti i dospělé, každý si v něm může najít, co ho zajímá, minimálně si třeba zavzpomínat na svá mladá léta. Svět zvířat je pohádkově propojen s tím lidským. Děti se nenásilně dozví něco o zvířatech, lese a lidech. Dospělí to mohou naopak brát jako jinotaj, jak to chodí v dospělém světě, že není vždy ideální a člověk mám mnoho špatných vlastností.

"Dvojí pohroma byla dílem okamžiku. Stará puška revírníkova měla mocný zpětný náraz, kterému byl zvyklý revírník, ale kterému nebyl zvyklý rozeschlý škopek. Zhroutil se, dužiny se rozpadly, obruče se sesmekly a revírník, pozbyv rovnováhy na této žalostné trosce, padl pozadu střemhlav do louže. Lužovice nebyla dost zamrzlá, ale také nebyla příliš teplá. Uložil se d ní až na dno, starý kožich pil jako houba, do pušky se nabírala a nejhůř bylo s bačkory. Nabobtnaly tak, že byly jako cent a revírník nemohl se zvrávorat."

Kniha je určena hlavně dětem, ale i já jako dospělá jsem si v ní našla, co se mi líbilo. Škoda, že jsem ji nečetla i jako dítě, vím, že bych na ni určitě s láskou vzpomínala, takto alespoň vím, co jednou dám svým dětem přečíst. 


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velice cením.



středa 17. září 2014

Divá Bára a jiné prózy

Divá Bára a jiné prózy


Autorka: Božena Němcová
Vydalo: Nakladatelství Omega
Rok vydání: 2014
Počet stran: 240

Divá Bára

Obecní pastýř Jakub žije na kraji vesnice se svou dcerou Bárou. Z Báry brzy vyroste sličné děvče, je silnější i hbitější než většina vesnických chlapců, kteří si s ní raději nikdy nic nezačínají. Dík své odvaze a síle je Bára často předmětem klepů, které tvrdí, že není lidským dítětem, ale dítětem, které podstrčila polednice. 

"Bára měla vůbec tolik neobyčejných vlastností, že se nebylo čemu divit, když si o ní sousedé povídali a nemohli si takovou povahu nijak vyložit."

Karla

Markyta se vrací domů z Němec, kde padl její manžel. Společně s malou dcerkou jsou znovu přijati do služby k sedlákovi, u kterého Markyta sloužila už před válkou. Karla vyrůstá společně se selčinou dcerou Hanou. Markytina dcera je větší i silnější než jiná děvčata, vyrovná se i nejsilnějším chlapcům, ale o vdavkách nechce ani slyšet.

"Ale netrvalo dlouho, a vyšel zase z chalupy ven. Ještě jednou se tiše vkradl k Haninu okénku, položil hlavu na chladnou zeď a hořce si zaplakal. Pak udělal křížek, ještě jednou se ohlédl kolem dokola a tiše vyšel z vrat."

Dobrý člověk

Mladý Hájek zdědil povoznictví po svém otci, jezdil od Náchoda do Vídně s rozličným zbožím. Vozil a pomáhal se ve Vídni uchytnout mladým děvčatům do služby a malým chlapcům učedníkům. Madla měla být donucena k svatbě se zlým a mstivým mlynářem, proto se raději rozhodla utéct do Vídně sloužit, vezla se tam na Hájkově voze, který ji pomohl ve Vídni najít službu.

"Madla by si ani nepomyslela, že jí bude cesta tak utíkat. Dny byly krásné, cesta jako mlat a před očima stále nové krajiny, které ji zajímaly. Nikdy nebyla dále než v Novém Městě, Dobrušce a na Opočně."

Pan učitel

Popisná povídka, jak má vypadat, ale hlavně se chovat ideální učitel, kterého mají všichni rádi.

"Ani zpěv nebyl v naší škole zanedbáván. Ačkoli jsme každý den na počátku školy i po škole, vlastně i mezi vyučováním jako na zotavení, zpívali písně, při kterých hrál pa učitel na housle, stejně jsme dvakrát do týdne měli hodiny zpěvu."


Divá Bára i Karla patří k mým nejoblíbenějším povídkám od Boženy Němcové. V obou povídkách vystupují silné dívky, které se nebojí postavit tehdejší konzervativní společnosti. Všechny povídky od Němcové jsou navíc romanticky až sentimentálně laděny, jsou skvělé na čtení ve chvílích nepohody, kdy potřebujete zvednout náladu, nechat se unášet svou představivostí a na nic jiného nemyslet.

Naopak povídku Dobrý člověk moc neznám, ale velice příjemně mě překvapila, je napsána podobně romanticky jako předchozí dvě, ale není přeslazená, je sice velice předvídatelná, i tak jsem se ale dokázala radovat s hlavními hrdiny z jejich štěstí. 

Povídce Pan učitel jsem stále nepřišla na chuť, bude to především nedostatkem děje, a také z příběhu sálá až přílišná zidealizovanost. Každopádně si vždy moc ráda přečtu cokoliv od Boženy Němcové.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velmi
cením.