Zapomenutý král

Zapomenutý král

Autorka: Ludmila Vaňková

Název pentalogie: Zrození království

Pořadí v pentalogii: 5. díl

Vydal: Šulc - Švarc, s. r. o.

Rok vydání: 2015

Počet stran: 496

Autorka nás tentokrát zavádí zpátky do 13. století, konkrétně do období, ve kterém Českým zemím vládl Václav I. Rozhodně se však celá kniha nevěnuje pouze jemu, ale představuje nám významnější osoby té doby ze všech okolních zemí, dokonce i těch trochu vzdálenějších, jejichž osudy jsou s naší tehdejší historii úzce spjaty. 

Král Václav I. vládl mezi dvěma dosti významnými Přemysli - I. a II., navíc byl zrovna v Českém království vcelku klid, proto jeho vláda velmi často upadá v zapomnění. 

"Ale změny na arcibiskupském stolci jsou špatně předvídatelné. Nejsou tu přirození dědici. Bylo záhodno poohlédnout se včas jinde."

Spisovatelka Ludmila Vaňková patří mezi naše nejvýznamnější spisovatele historických románů. Román Zapomenutý král je moje první zkušenost s touto autorko, a musím přiznat, že je velice pozitivní. Čekala jsem špatně čitelný a přehnaně odborný kus, ale opak je pravdou. Dílo se mi četlo velice dobře, navíc mě hřál u srdce pocit, že se při své oblíbené četbě i vzdělávám.

Mám k románu pouze dvě výtky a protože chvály bude ještě zajisté dost, začnu tím negativním z mého pohledu. Jak už jsem zmiňovala toto dílo není vůbec nezáživné, aby tomu tak bylo, používá autorka častých replik, aby děj působil opravdově. V tom je u mě ovšem malý kámen úrazu, jelikož mezi sebou postavy mluví téměř současnou češtinou, jejich rozhovory mi často přišly hrozně nereálné. Když jsem však o tom dále přemýšlela, tak to bylo nutné protože jinak by se to tak dobře nečetlo, avšak pořád jsem měla pocit, že je to celé vyfabulované, což však rozhovor jsou.

"Dcerky se vdávaly do neznáma. Ale syn zůstane ve svém údělu!"

Ani s další mou výtkou by autorka nemohla asi nic dělat. Jedná se totiž o velké množství mongolských jmen, která si byla velice podobná a měla jsem v nich velký zmatek, avšak souvisejí s tou dobou, protože se zrovna nacházeli dost blízko našeho území a nelze je tedy vynechat. Pro mě by však asi vyšlo nastejno je pojmenovat jako postava 1, postava 2 atd. Trochu jsem také měla problém se jmény šlechticů - jejich přídomky a zejména domáckými podobami jejich jmen, než jsem se v tom zorientovala, připadala jsem si trochu, jako když jsem začínala číst Anna Kareninu.

Tímto končí moje výtky a následuje množství pochval, které určitě nebude kompletní, protože určitě na něco zapomenu. Jako žena jsem se více ztotožňovala s ženskými postavami a přímo jsem hltala pasáže, ve kterých tyto ženy vystupovali, ať už byly více či méně v područí svého muže nebo sami o všem rozhodovaly. Oceňuji tedy, že jim autorka dala dostatečný prostor, i když ke konci už ho bohužel zejména kvůli mongolským bojům tolik neměly.

"Dvacet let! Kolik se vlastně za tu dobu vystřídalo vládců na kyjevském knížecím stolci? Nedopočítal by ses. A každý na něm chvíli poseděl hned několikrát na pár měsíců a často jenom dní."

S tímto souvisí i další, co bych chtěla vyzdvihnout. I když toto období bylo téměř bez boje, úplně se ho zbavit nepodařilo. Autorka to však pojala tak akorát, dozvěděli jsme se dostatek informací, ale nebyly to zbytečné podrobnosti z válečné taktiky, tak jak to mají v oblibě někteří mužští autoři. 

Zkrátka Zapomenutý král určitě není dílo pro každého, historii musíte mít alespoň trochu v oblibě, ale nemusíte být žádní odborníci, protože dílo je napsáno velmi čtivě a vše podstatné se v průběhu dozvíte. Takže určitě tuto knihu doporučuji! Můžete si ji přečíst jako součást ucelené pentalogie, ale klidně i jen tak samostatně pro zpestření, a abyste načerpali nové vědomosti nebo si utřídili ty staré.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Šulc-Švarc, kde si také Zapomenutého krále můžete zakoupit.